|
|
Stalinismus v Československu - zhodnocení výuky na středních školách v České republice
Hána, Petr ; Jirásková, Věra (oponent) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Padesátá léta mohou být považována za jedno z nejhorších období v dějinách Československa. Totalitní komunistický režim v letech 1948 až 1953 je nazýván stalinismem. Hlavním cílem práce je zhodnotit výuku období stalinismu v Československu na středních školách a částečně také zhodnotit správnost a komplexnost současných učebních osnov a výukových metod. Vedlejším cílem práce je představit a popsat stalinismus jako typický příklad totalitarismu a vymezit hlavní znaky této nedemokratické formy vlády na základě příkladu Československa v letech 1948 - 1953. Práce začíná teoretickou částí a pokračuje případovou studií až do části praktické. První kapitola klasifikuje totalitarismus, definuje historické pozadí a určuje jeho hlavní znaky. Druhá kapitola popisuje a vysvětluje stalinismus, který je typickým příkladem totalitarismu aplikovaného v Sovětském svazu, odkud se rozšířil do většiny komunistických zemí, včetně Československa. Třetí kapitola ukazuje na příkladu Československa v letech 1948 - 1953 aplikaci prvků a metod stalinismu používaných k ovládání společnosti dle sovětského modelu. Praktická část práce se zaměřuje na představení období stalinismu v Československu v učebnicích pro základní a střední školy. Je zde také obsaženo hodnocení používání aktuálních historických a politologických pojmů v...
|
|
| |
|
|
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
|
|
| |
|
|
Příběhy našich sousedů - projekt Post Bellum (rozhlasová reportáž)
Jirásková, Justýna ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje projektu Příběhy našich sousedů, který připravuje nezisková organizace Post Bellum. Výstupem praktické části je dvacetiminutová rozhlasová reportáž, ve které se představí sedm respondentů. Posluchače zavede do ostravské základní školy v Porubě za žáky, kteří se projektu účastnili se svou třídní učitelkou, i do kanceláře organizace Post Bellum za hlavní koordinátorkou projektu. Reportáž se mimo jiné zaměřuje i na to, jak se dá výuka novodobých dějin oživit, a jak dobu nedávno minulou co nejlépe přiblížit žákům a studentům. Proto reportáž přenese posluchače i do pražských Modřan za nadšeným učitelem dějepisu, který se snaží svým žákům předávat informace o moderních dějinách zábavnou formou. Teoretická část bakalářské práce popisuje rozhlasovou reportáž jako žánr, charakterizuje její vznik a vývoj a zasazuje ji do kontextu vysílání Českého rozhlasu. Zmíněna jsou zásadní období v historii československé rozhlasové reportáže. Součástí je také seznámení s projektem a nastínění další práce organizace Post Bellum. Závěrem teoretické části autorka popisuje postup při výběru respondentů a technické zpracování reportáže.
|
|
|
Problematika výuky moderních dějin na středních školách
Kulhavá, Zdeňka ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA: žák, učebnice, didaktická analýza, analýza funkcí učebnice, moderní dějiny, výuka, didaktické materiály, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Tématem diplomové práce je Problematika výuky moderních dějin na středních školách. Cílem práce je zmapování situace na gymnáziích a středních odborných školách v České republice, týkající se výuky moderních dějin a dějin současnosti. V rámci řešení této problematiky jsou zodpovězeny otázky typu: "učí učitelé na českých středních školách moderní dějiny do roku 1989 nebo ne?", "přesáhnou ve výuce moderních dějin rok 1989, pokud ano, jak daleko látku dovedou?", "jaké využívají didaktické i jiné materiály k dosažení svého cíle?", "s jakými učebnicemi pracují učitelé? Pracují s nimi i žáci?", "jaké podmínky pro tvorbu učebnic a výuku moderních dějin vytváří česká školská politika?". S cílem nalézt odpovědi na tyto otázky je v diplomové práci analyzován legislativní rámec vzdělávací politiky České republiky (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tzv. školský zákon), základní kurikulární dokumenty (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, školní vzdělávací programy vybraných gymnázií), Schvalovací doložka Ministerstva školství mládeže a...
|
|
| |
|
|
Kapitola z dějin Československého červeného kříže (1945 - 1952)
Kocandová Jelínková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se věnuje historii organizace Československého červeného kříže (ČSČK), přičemž výhradní pozornost je zaměřená na období let 1945 - 1952. V letech 1945 - 1948 vykonával ČSČK záslužnou práci, nejen v oblasti zdravotnické, ale také sociální. Jmenujme například přípravu ošetřovatelek a dobrovolných sester, zřizování a udržování zdravotnických ústavů, pátrání po pohřešovaných lidech, kteří zmizeli za druhé světové války. Zvláštní kapitola působení ČSČK se začala psát po únorovém převratu v roce 1948, kdy docházelo k postupné transformaci v dobrovolnou organizaci Národní fronty. Práce čerpá především z archivního fondu ČSČK, který je uložen v Národním archivu. Klíčová slova: Československý červený kříž - sociální práce - moderní dějiny - poválečné Československo - Národní fronta
|
|
|
Odraz baskické autonomie ve španělských a baskických médiích
Lengyelová, Patricie ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje způsob, jakým středově orientovaná španělská média El País a El Diario Vasco portrétovala autonomní tendence v Baskicku, se zaměřením na referendum o Statutu autonomie v roce 1979. Cílem je podat analýzu článků týkajících se tohoto tématu v metodologii diskurzivní analýzy. V teoretickém úvodu práce definuje pojmy jako jsou regionalismus, nacionalismus, a další. K uvedení do kontextu slouží politicko-historická charakteristika vývoje v Baskicku. V analytické části se pak práce zaměřuje na období tři měsíce před referendem po ratifikaci Statutu autonomie v Kongresu a Senátu. Analyzovanými jednotkami byly úvodníky vydané oběma deníky, stejně tak jako subjektivní hodnotící prvky obsažené v článcích týkajících se baskické autonomie. Práce se zamýšlí nad vlivem médií na společenský konsenzus a nad jejich objektivitou a dochází k závěru, že ačkoliv oba deníky podporovaly vytvoření baskické autonomie, regionální deník El Diario Vasco kladl důraz na neutralitu a toleranci jak názorů pro i proti autonomii. Naproti tomu El País tvrdě odsuzoval strany odmítající hlasovat ve prospěch autonomie a propagoval přijetí autonomie jako jediné možné řešení. Odpověď na doplňující otázku, jakým aktérům deníky daly prostor k vyjádření svého názoru, autorka získala z analýzy příspěvků publikovaných v...
|
|
|
Inovativní přístupy k výuce moderních dějin na ZŠ s využitím orální historie
MAREŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá inovativními přístupy a metodami výuky moderních dějin na 2. stupni ZŠ. V teoretické části autorka nejprve přibližuje problematiku výuky moderních dějin a analyzuje její stav na českých školách. Následně se zaměřuje na prozkoumání možnosti využití metody orální historie (zejména formou vyprávění příběhu pamětníkem, či rozhovorem s ním) či heuristických metod při výuce dějin 2. poloviny 20. století, a dále také na možnosti zapojení audiovizuálních technik (fotografie, video, dokumentární film). Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu zaměřeného na práci skupiny žáků zapojených do projektu Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Žáci se v rámci projektu seznamují s životními osudy pamětníků ze svého blízkého okolí, poté dohledávají k těmto životním příběhům historické materiály, jež následně zpracovávají (např. formou psané reportáže či videodokumentu) ve finální výstup, který veřejně prezentují. Autorka ve svém výzkumu kombinuje techniku zúčastněného pozorování práce žáků a rozhovorů s nimi, přičemž se zaměřuje zejména na to, zda a jaký vliv má účast v projektu na samotné žáky.
|
host ::
RSS.